Mladí umělci v otevřené společnosti mají složitý úkol vztahovat se ke komplexnímu propojenému světu kolem nás. Používají k tomu reflexi, metaforu nebo přímý vstup. Nejde jen o aktuální stav věcí, jde i o snahu najít alternativu. Umělci v této výstavě tyto metody používají a mísí, často velmi osobním způsobem. I proto nezřídka využívají jazyk performance i vstupu do veřejného prostoru a interakce. 

Dnes se pojem dekolonizace, jako velice frekventovaný imperativ, uplatňuje obecně na široké pole činností a působení. Používá se nejen ve vztahu k historickým traumatům, ale často i v souvislosti s potřebnými strukturálními změnami různých typu vzdělávacích (škol, univerzit) či kulturních institucí (muzeí a galerií). Vztahuje se všeobecně k samotným způsobům myšlení a fungování západního – euroamerického – světa, po staletí formovaného nadřazeným přístupem imperiálních a koloniálních velmocí. Stala se z něj akutní potřeba, jeden z nástrojů změn, ale i příliš snadno aplikovatelná metafora.

Put Your Finger, to může být imperativ, výzva k akci. Put your finger on something znamená ale porozumění něčemu. Prsty, ruce, hmat hrají v téhle výstavě poměrně důležitou roli. Ten jeden prst někde může znamenat slast nebo způsobit bolest. Spojuje přítomnost s minulostí a budoucností. Kam nás tenhle aktivní pohyb zavede, záleží jen na nás (a reakcích druhých).  Doufejme, že k lepšímu porozumění sobě a dění kolem nás.

Umělkyně v této výstavě se zabývají různým spektrem aktuálních otázek. Zásadní je, že jejich tvorba je výrazně vizuální, metaforická a dokonce poetická. To jim umožňuje komunikovat přímo s divákovými asociacemi. Jejich tělesná a smyslová kvalita nás nutí přistupovat k nim aktivně. Výběr umělkyň reflektuje samozřejmou pohyblivost dnešního světa. Všechny se potkaly v Amsterdamu, ale Holanďanka je dnes v USA, Španělka v Amsterdamu a Rakušanka s kosovskými kořeny v Bruselu.