OBRAZ, V KTERÉM ŽIJEME
Termín výstavy: 20. 10. –2. 12. 2011
Kurátorka výstavy: Vendula Fremlová & Bohunka Koklesová
Komisař projektu: Michal Koleček
Práce studentů studijních programů a oborů fotografie realizovaných na českých a slovenských vysokých školách
Vystavující umělci: Nina Bak, Filip Beránek, Lenka Bláhová, Alexandra Borsíková, Slávka Bulíková, Milan Bureš, Lara Clarke – Wardle, Michal Czanderle, Veronika Daňhelová, Dora Dernerová, Alžběta Diringerová, Mariana Drápalová, Jaroslav Dufek,  Rune Egenes, Peter Fabo, Barbara Fastrová, Martin Frič, Marcin Grabowiecki, Albert
Grondahl, Anna Grzelewska, Anna Gutová, Miroslav Hašek & Libor Ptáčník, Anna Horčinová, Tomáš Jakubec & Vojtěch Veškrna, Andrea Juneková, Ludmila Kadlecová, Andrea Kantová, Ján Kekeli, Jan Khür, Jáchym Kliment, Vendula Knopová, Václav Kopecký, Petr Košárek, Krzysztof Kovalczyk, Jan Kratochvíla, Adéla Kremplová,
Juliana Křížová & Jakub Vlček, Petr Kusýn, Jan Langer, Jan Mahr, Jan Maštera, Kamila Musilová, Šárka Navrátilová, Petr Omelka, Adam Pelc, Štěpán Pech, Johana Pošová, Mark Prethero, Oto Skalický, Jakub Skokan & Martin Tůma, Josef Rabara, Tomek Ratter, Denisa Slavová, Juraj Starovecký, Lucia Stráňaiová, Tatiana Takáčová, Yauheni Tsitko, Magda Veselá, Ladislav Vondrák, Petr Willert, Artur Willmann, Aneta Wójcik, Robin Závodný
—

Název výstavy Obraz, v kterém žijeme je volnou parafrází názvu legendárního textu Jindřicha
Chalupeckého Svět, v kterém žijeme (1940). Neslouží nám však k tomu, abychom na něj navázali,
ale spíše k tomu, abychom se vůči němu vymezili. Podobně jako se jím Chalupecký vymezil
vůči surrealismu. To, v jaké situaci žijeme, stojí totiž v určitém protikladu k jeho tezi o smyslu
umění, které zprostředkovává každodenní, úděsné a slavné drama člověka a skutečnosti. Jeho
uvažování předpokládá schopnost člověka posoudit věci určené k jeho prospěchu či odporu.
Vůči modernistickým charakteristikám, jako je důraz kladený na individualitu, univerzální práva
a víra v pokrok, stojí v dnešní době společnost značně znejistěná, rozptýlená a dezorientovaná.
To, co se s námi v dnešní době děje, je těžké jednoznačně pojmenovat. Naše životy jsou silně
poznamenány sociální a ekonomickou nejistotou, rezignací na osvojení si komplikovaných
technologií, náhradou skutečnosti virtuálním světem, nemožností mentálně obsáhnout
systém nebo logiku uspořádání světa a tím i nemožností jeho ovlivnění. V životě je možné
to i ono, žít se dá tak i tak, všude a nikde, ztrácíme kontury mezi vším a ničím. A tento pocit
z velmi zrelativizovaného života se promítá možná víc intuitivně než programově do umění
nastupující generace. Každé z témat výstavy stanovuje jiný pohled na problematiku jakéhosi
„univerzálního“ rozptýlení, nestability, znejistění, něčeho, co překonává chápání tradičního
řádu světa. Na obrazech, v kterých žijeme, nám jde o diagnostikování symptomů nestability či
vychýlení čehokoliv mimo normál, o zkoumání institucionálních nebo formálních hranic umění,
o absolutní zpochybnění již téměř mytizované identity, a to prostřednictvím jejího nabourání
banalitou, nedůležitostí, nepodstatností. Jde nám zde také o zkoumání změny našeho vztahu
k přírodě, krajině, v rámci kterého klademe sebe samých do podivně submisivní polohy, dále
o hledání ztraceného času a místa, ale i o sledování toho, co se děje v souřadnicích osobního
prožívání a jeho konečného a definitivního zobrazení na fotografii.
↑