Hra na náhodu
Termín výstavy: 20. 10. –19. 11. 2010
Umělci: David Adam, Jaroslav Dufek, Harun Farocki, Todd Forsgren, Miroslav Hašek, Zdena Kolečková, Lucas Langlet, Tamara Moyzes, Jakub Štěpánek, Iva Š. Tattermuschová, Vladimír Turner, Shlomi Yaffe
Hostující odborníci: doc, PhDr. Kristina Kaiserová; Ing. arch. Jan Jehlík; Mgr. Martin Krsek; Ing. arch. Matěj Páral; RNDr. Miroslav Šašek, Csc; Mgr. Alena Wegerová
Kurátoři: Zdena a Michal Kolečkovi
—
Mezinárodní výstava Hra na náhodu navazuje na spolupráci Fakulty umění a designu UJEP s městem Ústí nad Labem v oblasti zviditelnění sociálních témat formou uměleckého vizuálního zpracování. Prostřednictvím výstavy se dostává do popředí industriální předměstí Ústí nad Labem - Předlice. Kurátorský až aktivisticky pojatý přístup zapojit do mezinárodní přehlídky zahraniční a české umělce v přímé konfrontaci se studenty a absolventy FUD UJEP, jež budou ve svých dílech reagovat na aktuální sociální atmosféry Předlic dokládá, že i uměleckým projektem lze upozornit na společenské problémy. Předlice v historii prošly po druhé sv. válce odsunem původního nčmeckého obyvatelstva, po roce 1990 se Předlice staly ghettem sociálně vyloučených osob a v současnosti se jedná o oblast s vysokou koncentraci romské populace, jež se podílí na devastaci původní zástavby. Projekt Hra na náhodu je produkčně zajimavě propojený s výzkumným projektem The Art of Urban Intervent ion ve spoluprací s Muzeem města Ústí nad Labem a obecně prospěšnou společností Člověk v tísni. Prezentaci projektu Ústí/Aussig - Architektura na severu Čech na výstavě spolu s interaktivní možností přístupu na webovou doménu projektu (aussig.mysteria.cz) si lze přímo na výstavě vytvořit představu o architektonickém vývoji města Ústí nad Labem. Výstava se tak stává zajímavým skloubením dokumentace a přímé vizuální interpretace problémů předměstí Ústí nad Labem - Předlic. Poukázáním na industriální klima Předlic, které historicky prošly intenzivní důlní těžbou, jež ovlivnila sociální složeni obyvatel, uvádí návštěvníky výstavy do autentického problému. Součásti výstavy je aktivní participování přizvaných odborníky, jejichž texty spolu s dokumentačním obrazových materiálem se stávají plnohodnotnou součástí výstavy a vedle vystavených děl velmi dobře dokreslují objektivní obraz o současném stavu Předlic. Zapojeny jsou do výstavy i místní děti, jež měly možnost se zapojit aktivně umělecky do programu vernisáže. Lze zde také nalézt dokumentaci fotografií se souhrnným textem o letošním mezinárodním workcampu který pořádala organizace Človčk v tísni letos poprvé v rámci nově otevřeného centra pro maminky s dětmi. Dále výstavu doplňuji umělecké projekty ve veřejném prostoru města Ústí nad Labem, které pořádá FUD UJEP. Výstava Hra na náhodu se takto stává tzv. kolektivní uměleckou akci vizuálních umělců, designérů, historiků, muzejníků a sociálních pracovníků. Hned u vchodu dominuje videoinstalace nčmeckého filmaře s českými kořeny Haruna Farockiho s názvem Dělníci opouštějící továrnu v jedenácti dekádách z roku 2006. Po válce jeho rodina musela opustit sudetoněmecký Jičín a přemístila se do Berlína. Harun Farocki je především znám svými experimentálními filmy a propracovanými videoinstalacemi. Dále se na výstavě můžeme setkat s videi reagujícími na rasovou diskriminaci. Lze zde shlédnou videoinstalaci Tamary Moyzes TV t-error nebo video Základní škola Předlice od Miroslava Haška. Samotný vizuální styl výstavy navržený grafickými designéry Jakubem Štěpánkem a Ivou Š. Tattermuschovou je založen na hře ve fontů značky výstavy - sprejové šablony která vytváří z každé pozvánky a plakátu originál. Designéři jsou zde také zastoupeni mapou jež vznikla ve spolupráci s Muzeem města Ustí nad Labem, jež dokládá slavnou industriální éru Předlic. Mapa byla vydána v limitované edici 100 kusů sítotiskových grafických listů. Většinu vystavených artefaktů nelze vyjmout z výstavy a bez kontextu výstavního tématu ztrácejí na své autenticitě a na svém významu. Chátrající industriální atmosféra spolu s poukázáním na sociální složení obyvatel Předlic se stali hlavní inspirací většiny vystavujících.
Lenka Sýkorová
