Andreas Wegner. Dye Pack
Německý umělec Andreas Wegner vstoupil do kontextu českého výtvarného umění v letech 2008 až 2010 jako iniciátor a také jeden z protagonistů mezinárodního uměleckého projektu Le Grand Magasin, který se zaměřoval na reflexi tématu družstevnictví, sociální ekonomiky, ne-pro-ziskového sektoru, participace, hodnoty práce ad. v zemích střední Evropy. Již samotné téma projektu napovídá, že Andreas Wegner vstoupil do českého prostředí z pozic sociálně angažovaného umění. To nám sice tehdy nebylo vzdálené, přesto nebyl společenský ani umělecký diskurz na podobný projekt připraven. Důvodem této situace, která i přes dílčí změny (práce včetně družstevnictví byla zastřešujícím tématem posledního Bienále Matter of Art) nadále trvá, je fakt, že družstevní hnutí je stále vnímáno jako pohrobek komunistické minulosti, jako relikt totalitního systému. Družstevnictví, které má u nás dlouhou tradici, potkal bohužel podobný osud jako například feministické hnutí. Totalitní režim po roce 1948 přejal jejich agendu, zmocnil se hlasu, který zde dlouhou dobu zazníval, a vyvlastnil jej (Havelková & Oates-Indruchová, 2015). Učinil z něj svůj vlastní nástroj, který nadále nesloužil emancipaci či participaci, ale především kontrole a ovládání společnosti.
Výstavní realizace pro Galerii Emila Filly představuje jakýsi průřez Wegnerovými úvahami spojenými s problematikou družstev, sociálního utopisty Charlese Fouriera, alternativních společenských a ekonomických modelů, práce včetně jejího ohodnocení, tedy i peněz. Najdeme zde díla zcela nová, jako například ústřední objekt eskalátoru, ale i díla starší, např. pohyblivou figurínu Charlese Fouriera v životní velikosti, video Interview with Charles Fourier, malbu Charles Fourier as a teacher and beekeaper. Dále malby produktů družstev především z Čech, Slovenska, Polska, které mohou být zdrojem jisté nostalgie, protože některé z nich nesou estetiku dob socialismu a vizuální zkušenosti tohoto období.
Ekonom Charles Gide uvedl na adresu geniálnosti Charlese Fouriera skryté pod bláznovskými frázemi a vidinami přítomnými v jeho textech, že „(f)orma je u něho bláznivá, avšak věc, o niž jde, je závažná“ (Gide in Červinka, 1949). Domnívám se, že tento příměr by v mnoha ohledech platil i pro dílo intermediálního umělce Andrease Wegnera. Galerijní environment mohou totiž čeští diváci vnímat jako bláznivou skrumáž artefaktů, ale také jako sbírku vyvlastněných hlasů naší nedávné minulosti.
Červinka, F. (1949). Charles Fourier. Praha: Orbis.
Havelková, H., & Oates-Indruchová, L. (2015). Úvod. Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. In H. Havelková, & L. Oates-Indruchová (Eds.), Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989 (s. 7-43). Praha: SLON.
–
Eng.:
The German artist Andreas Wegner entered the context of the Czech art scene as an initiator and as a protagonist of the international art project Le Grand Magasin, which ran from 2008 to 2010. That project reflected on the subject of cooperatives, the social economy, the not-for-profit sector, participation, and the value of labour in Central European countries. The project’s subject in and of itself reveals that Wegner entered the Czech art environment from the position of socially-engaged art. While such a position was not so distant from the Czech arts scene at the time, neither the art discourse nor the societal discourse was prepared for such a project. The reason for this situation, which persists despite partial changes (labour, including cooperatives, was the overarching theme of the most recent Biennale Matter of Art here), is that the cooperative movement is still perceived as a vestige of the communist past, a relic of the totalitarian system. Cooperatives, which have a long tradition in the Czech lands, unfortunately met a fate similar to that of the feminist movement, for instance. After 1948, the totalitarian regime took over the agenda of the feminist movement, seizing a voice that had long been heard here and expropriating it (Havelková & Oates-Indruchová, 2015). The regime transformed the feminist movement into a tool that no longer served the causes of emancipation or participation, but above all served the cause of commanding and controlling society.
The exhibition Dye Pack for the Emil Filla Gallery in Ústí nad Labem represents a sort of summing up or cross-section of Wegner’s musings related to the issues of cooperatives, the social utopian Charles Fourier, alternative social and economic models, and labour, including its remuneration, i.e., the issue of money. Here we find his new pieces, such as the new object of an escalator (as well as an older one); a life-sized movable figurine of Charles Fourier; the video work entitled Interview with Charles Fourier; and the painting entitled Fourier as Teacher and Beekeeper. There are also paintings of cooperative products primarily from Czechia, Poland and Slovakia which could be the source of a certain nostalgia, because some of them convey the aesthetic of socialist times and the visual experience of that era.
The economist Charles Gide said of Fourier’s genius, hidden beneath his crazy phrases and visions in his writings: “In his works, the form is crazy, but the matter of which he speaks is serious” (Gide in Červinka, 1949). I believe this comparison also applies in many respects to the oeuvre of the inter-media artist Andreas Wegner. Czech visitors may perceive the environment of the gallery as a crazy scrum of artefacts, but they may also perceive it as a collection of the expropriated voices of our recent past.
Červinka, F. (1949). Charles Fourier. Praha: Orbis.
Havelková, H., & Oates-Indruchová, L. (2015). Úvod. Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. In H. Havelková, & L. Oates-Indruchová (Eds.), Vyvlastněný hlas: Proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989 (s. 7-43). Praha: SLON.
–Výstavní program Galerie Emila Filly pro rok 2024 je organizován s laskavou podporou těchto institucí: Ministerstvo kultury České republiky, Město Ústí nad Labem. Výstavní projekt byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.
