Łukasz Dziedzic – Na sutinách zítřka
25/5–14/7 2024,
komentované prohlídky
1/ 20. 6. 2024, 17:00–18:00 (čtvrtek)
3/ 10. 7. 2024, 17:00–18:00  (středa)
Obrazy polského malíře Lukasze Dziedzice nás pohltí svou barevností. Zvolená paleta je někde expresivně nadsazená, využívající místy až neonových odstínů, a někdy zase temně utlumená. Všimneme si výrazného gesta malby, které přiznává nervní tahy štětce a vrstvení barevných ploch. Malby působí výrazně, přitahují divákův pohled a přitahují si jej blíž k sobě.
Tato přitažlivá síla je nadále rozvíjena samotným obsahem obrazů, které mají povětšinou figurální motiv, zobrazují výrazný portrét nebo uvozují nějaký zachycený děj. tato realističnost a konkrétnost působí dále, protože chceme rozklíčovat, kdo je na obraze, proč tam je, co se tam děje a k čemu se to vztahuje. A zde se rozkrývá další rovina díla Lukasze Dziedzice.
Výstava v ústecké Galerii Emila Filly kurátorsky prolíná tematicky různorodé cykly autorovy tvorby, které ale – podle jeho slov – nejsou pevně uzavřenými celky. V zadní části galerijního prostoru se tak, možná přeci jen trochu odděleně, prezentují cykly, které pracují s fenoménem postkolonialismu, vnímaného ale prostřednictvím neimperiální země. Obrazy bílých „dobyvatelů“ černého kontinentu dáváají naplno rozehrát autorův cit pro barevnost a techniku malby – připomínají přeexponované snímky, s mnohdy vybledlými, přesto výraznými barvami. Výrazný roh galerie doplněný v instalaci pruhy zrcadlové fólie je obsazen neméně výraznými malbami zachycujícími znetvořené obličeje, poznamenané tváře plné emocí strachu, zlosti, hrůzy nebo extatického vytržení. 
Důležitou částí výstavy je potom instalace portrétů. Převážně drobnější formáty jsou speciálně adjustované tak, aby mohl divák být tváří v tvář. Portréty jsou výrazně malované, barevně utlumenější, než ostatní obrazy výstavy. Některé tváře mají negroidní rysy, mohou nás tedy odkazovat k tomu, že jde o osoby spojené s nějakou důležitou myšlenkou nebo tématem. Některé portréty nám mohou připomínat někoho koho možná známe – z novin, z médií, ze vzpomínek. Některé tváře jsou zastřené, jakoby nedokončené, smazané během času nebo poznamenané katastrofickým během života.
Právě to je nejsilnější na malbách Lukasze Dziedzice – vypráví příběhy, které nemusíme detailně znát a přeci nám připadá, že je známe, že jsme je možná sami zažili.
Eng.
Łukasz Dziedzic – On the Ruins of Tomorrow
25/5–14/7 2024,
Openning – friday 24. May 2024, 6.00 PM
the paintings of Polish artist Lukasz Dziedzic captivate us with their vividness. The chosen palette is somewhere expressively exaggerated, utilizing shades that are sometimes neon-like, and at times darkly subdued. We notice a pronounced gesture in the painting, admitting the nervous strokes of the brush and the layering of colored surfaces. The paintings make a strong impact, drawing the viewer's gaze and pulling it closer. This attractive force is further developed by the content of the images, which predominantly feature figurative themes, displaying striking portraits or depicting some captured event. This realism and specificity have a further effect, as we want to decipher who is in the painting, why they are there, what is happening, and what it relates to. Herein lies another layer of Lukasz Dziedzic’s work. 
The exhibition at the Emil Filla Gallery in Ústí nad Labem curatorially interweaves thematically diverse cycles of the author's work, which, according to him, are not tightly closed units. In the back part of the gallery space, possibly a bit separately, cycles are presented that deal with the phenomenon of postcolonialism, perceived through the lens of a non-imperial country. The paintings of white “conquerors” of the black continent fully unleash the author's sense for color and painting technique – they resemble overexposed photographs, with often faded yet still striking colors. A prominent corner of the gallery supplemented by strips of mirror foil is occupied by no less striking paintings depicting distorted faces, marked by emotions of fear, anger, terror, or ecstatic rapture. 
An important part of the exhibition is the installation of portraits. Primarily smaller formats are specially adjusted so that the viewer can be face-to-face with them. The portraits are vividly painted, more color-subdued than other paintings in the exhibition. Some faces have Negroid features, possibly pointing us to the fact that they are associated with some important idea or theme. Some portraits may remind us of someone we may know - from newspapers, media, or memories. Some faces are obscured, as if unfinished, erased over time, or marked by a catastrophic life course. 
This is what is most powerful about Lukasz Dziedzic's paintings – they tell stories that we may not know in detail and yet it feels like we recognize them, perhaps even having experienced them ourselves.
Výstavní program Galerie Emila Filly na rok 2024 podpořily: Ministerstvo kultury ČR, Město Ústí nad Labem, Ústecký kraj. Mediálními partneři: FlashArt, Uličník