Jiří Kubový (1950)

Jiří Kubový začal soustavně malovat v roce 1968, kdy vznikly jeho první olejomalby. Stěžejním tématem je mu od 70. let krajina. Krajinu – ponejvíce České Středohoří, s nímž je autor spojen – zastupují v jeho díle jednotlivé přírodní elementy či živly, ale i jejich poetická spojení. Časté je též prolnutí s kulturním motivem (lidské obydlí, kyvadlo, klíč, dopis, báseň). Vedle dlouhodobého zájmu autora o krajinu rezonuje v posledních letech v jeho díle zájem o běžné předměty (stůl, váza, okno) a o formát zátiší. Drátěné kompozice – pro J. Kubového vždy obrazy – dosahují až monumentálních rozměrů. Obrazy můžeme vnímat nejen jako svébytný a soustavný dialog malíře se světem kolem nás (přírodou, krajinou a jejími elementy, atmosférickými jevy, vesmírem i běžnými věcmi), ale také s výtvarným uměním (především s formou klasického závěsného obrazu) a s literaturou (poezií). Právě tyto prvky jsou klíčovými motivy, které jak po obsahové, tak i formální stránce dílo
autora definují. V 70. letech navázal Jiří Kubový přátelství s významnými umělci (Jiřím Kolářem, Ladislavem Novákem, Emilem Julišem, Janem Kubíčkem, Jiřím Valochem a dalšími), kteří jej silně ovlivnili. S některými z nich spoluvytvářel i konkrétní díla. Naopak osobnost Jiřího Kubového, jeho konzistentní tvorba, výtvarný názor a nebývalý přehled o umění, podložený též vlastní sběratelskou aktivitou, kontakty s význačnými autory, to vše mělo velký vliv na formování osobností tzv. ústeckého okruhu. Jiří Kubový stál též u vzniku obecně prospěšné společnosti Lidé výtvarnému umění – výtvarné umění lidem, která od 90. let provozuje Galerii Emila Filly v Ústí nad Labem.

(Vendula Fremlová)